Zaniklý svět stolních společností, aneb Sociální síť před sto lety

Panelová výstava připomene fenomén tzv. „stolních společností“, které byly významným fenoménem 19. století. Nešlo zdaleka jen o schůzky štamgastů v šeru pivnic. V době, kdy politické poměry neumožňovaly rozvinutí řádné spolkové činnosti, suplovaly ji do jisté míry právě stolní společnosti, ze kterých později vzešly výrazné postavy plzeňské komunální politiky, zakladatelé zdejšího odboru Sokola, pěveckého sboru Hlahol či Měšťanské besedy.

Svůj význam si tyto neformální společnosti udržely i později. V prostředí nesvázaném konvencemi se zde mohli setkávat lidé různých profesí a z různých prostředí i generací. Mladíci na začátku kariéry zde mohli potkat etablované a někdy i velmi známé osobnosti, jako byl například Karel Klostermann nebo Jaroslav Vrchlický. Stolní společnosti tak měly význam pro utváření kulturního a společenského života, pěstování sportu, ale také dobročinnosti.

Pozoruhodné je, že tak významná sféra společenského života unikala poměrně dlouho pozornosti a dodnes není dostatečně prozkoumána. Dlouhodobě se jí ale věnuje plzeňský historik Mgr. Tomáš Bernhardt ze Západočeského muzea v Plzni, který je zároveň autorem a kurátorem této výstavy. Díky péči Ladislava Lábka, zakladatele Národopisného muzea Plzeňska, se ve sbírkách této instituce dochovalo poměrně značné množství památek po nejvýraznějších stolních společnostech. Další obsáhlý soubor pak uchová Archiv města Plzně. Jsou to především pamětní knihy a velké množství fotografií, dále různé žertovné pozvánky, diplomy a tisky. Některé společnosti věnovaly pěstování svého parodického světa velkou pozornost a nechaly si zhotovit honosné řády, čapky či řádová roucha. Prostřednictvím fotografií nahlédneme i do hostinců či přímo do místností, které v nich měly některé společnosti vyhrazené. Navazujeme tak na výstavu Veselá Plzeň, kterou ve 30. letech 20. století uspořádal právě Ladislav Lábek.

Výstava byla připravena ve spolupráci národopisného oddělení Západočeského muzea v Plzni, Archivu společnosti Plzeňský Prazdroj a Archivu města Plzně. Poprvé byla výstava představena na přelomu let 2016 a 2017 v Pivovarském muzeu v Plzni.